Měsíční archivy

Prosinec 2020

Povídání

MŮJ VELICE KLIDNÝ DEN

M.

Krásný večer vám přeji,

bude k vám upřímná. Měla jsem (možná to i stále trvá) špatný období, hlavně psychicky. V téhle situaci je nás hodně, kdo má špatné nálady, necítí se svůj apod. Dnes jsem si řekla, že to udělám jinak. 

Normálně nerada vstávám na oběd. Jsem pak smutná, že ráno nic nestihnu, den je krátký a neproduktivní. 

ALE! Prostě jsem to dnes nechala být. Vstali jsme s přítelem kolem jedenácté. Já se šla kousek projít. Vyfotila jsem pár krásných podzimních fotek! A užila si podzimní barvy a přírodu.

K obědu jsme měli výbornou sekanou a zeleninový salátek. Musím se pochválit, ale opravdu se mi dnešní oběd povedl. Po obídku následovala taková větší pauza. Pustila jsem si podzimní playlist na Youtube.

Opravdu mi bylo fajn. Poslouchat krásné podzimní skladby. Psát si manifestace do notýsku a usmívat se při tom. Dokonce jsem si udělala kakao! 

Sám přítel přišel a říká: „Ty celá záříš.“ Což mě také potěšilo.  

Nalakovala jsem si po dlooouhé době nehty. (Upřímně stále nevím, jestli mě tato činnost baví či nikoli.)

Doufám, že i vy jste měli krásný den!

0 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Knížky

JEDEN TEMNÝ TRŮN

M.

Zdravíčko,

konečně je tu moje první knižní recenze! Musím se přiznat, že tenhle rok je to se mnou a knížkami hodně bídně. A přitom by to mělo být naopak. 

Možná je to tím, že mám přítele a děláme jiné věci. Možná to je tím, že pracuji. Nebo možná tím, že jsem zlenivěla. Každopádně konečně je to tady!

Jeden temný trůn je druhý díl knižní série Temné koruny. Lehce vám shrnu, o čem by celá série měla být. 

Na ostrově Fennbrinu se rodí trojčata – tři královny, rovnocenné dědičky trůnu. Mirabella ovládá živly. Dokáže pohánět loď, přivolat obrovskou bouři nebo si hrát s plameny. Katharina může pozřít nejprudší jedy, aniž by se ji udělalo zle. Arsinoe umí z obrovského medvěda udělat klidného domácího mazlíčka. Každá z nich je výjimečná, ale jen ta nejlepší může získat korunu. V den jejich šestnáctin proto začíná souboj. Jde tady o vše. Hra na život a na smrt může začít.

Nebudu vám tu převyprávět první díl ani tento. Někomu bych to mohla omylem vyspoilerovat. Ale upřímně, první díl mě bavil o hodně, hodně víc. Tento jsem četla dlouho. Děj se v knize táhl. Byl mdlý a skoro nic se tam nedělo. Samá omáčka. Nejspíš jsem zvyklá od autorky Maas (kterou naprosto zbožňuji a její knížky jsou dle mého názor nejlepší, hlavně série Skleněný trůn) na více akce a napětí. 

Doufám, že v dalších dílech se to více strhne. Tady to byla napínavá sotva čtvrtka knížky. Čekala jsem větší akci a možná i více smrtí postav. 

Ale co musím pochválit, tak je obálka. Celá série má překrásné obálky! Na této můžete vidět schopnosti obyvatel ostrova – traviči, naturalisti, elementálové. A naprosto zbožňuji, když je na každé obálce kratičký popisek, citace nebo úryvek!

Obálka za mě má 9/10. Obsahu knížky dávám 6-7/10. 

Určitě mi dejte vědět váš názor na knížku. Budu moc ráda! Klidně si můžeme celkově poklábosit o knížkách, haha. 

Mějte se krásně!

0 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Restaurace

GRILL RESTAURANT KELT

M.

Krásný den přeji,

chtěla bych se s vámi podělit o další menší recenzi na restauraci v Pardubicích. Jak jsme se k této restauraci dostali? No, tuhle jsem tak brouzdala po Slevomatu, haha. Poukázka se vztahovala pro dva. 

Byla jsem v práci na své první osmihodinovce a měla jsem šílený hlad. Rozhodli jsme se, že zajdeme do restaurace, jelikož do 22h bylo času dost. Přijeli jsme k restauraci a k našemu neštěstí shledali, že zavírají už v osm. Měli jsme třičtvrtě hodiny do zavíračky. Řekli jsme si, že to zkusíme.

Vešli jsme dovnitř a zeptali se, jestli je možné nám ještě udělat burgery na poukázku. Paní se zděsila a ptala se nás, zda jsme volali. Což jsme se zase zděsili my. Samozřejmě, že nevolali, když to nebylo ani plánované. Dostali jsme lehké kázání. Nakonec kuchař byl velice milý a rozhodl se nám burgery udělat. V restauraci byli pouze dva lidé, ale prý tu normálně je nacpáno.

Usadili jsme se. Dali si mandarinkovou domácí limonádu, které byla k mému překvapení docela dobrá. Na jídlo jsme čekali cca 20 minut. Nic strašného. 

Burger vypadal nádherně! A ten salátek k tomu byl naprosto skvělý! Zbožňuju takové saláty. No, prostě jsem si chrochtala. Myslím, že obrázek odpovídá za vše. Burger byl výborný! Jediný, co bych mu vytkla je, že byla sladká bulka. Jinak naprostá skvělost. Paní byla milá a usměvavá. Nevadilo by mi se stavit ochutnat jiné jídlo nebo ještě jednou nebo dvakrát tento burger!

Bohužel jsem zapomněla více fotit, Přiložím vám sem odkaz na restauraci a můžete se na interiér a popřípadě i menu podívat sami. 

Snad se vám dnešní článek líbil a někdy se zajdete na tento skvělý burger!

Mějte se krásně!

0 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Rady a tipy

Menstruační kalíšek

M.

Přeji krásný den,

chtěla bych se pustit do, už naštěstí, ne tak tabu téma. Podle názvu to je očividné. Bohužel dnešní článek úplně není pro muže. Ale pokud vás to zajímá, jste vřele vítáni! Chtěla bych vám dnes povídat o menstruačním kalíšku. Nebudou zde žádné rady, jak jej zavést a podobně. Prostě a jednoduše jen můj názor a zkušenosti. 

Gynekologové se rozdělují do dvou stran. Jedna, která to plně podporuje a druhá, které tvrdí, že to je podobné jako tampon a nedělá to dobrotu. Ale to teď také neřešme. Je pouze na nás, co nám a našemu tělu vyhovuje.

Já můžu stoprocentně kalíšek doporučit. Dříve jsem používala klasické vložky. Protože pro mě bylo nepředstavitelné si zavádět tampony. Hlavně mě to i při vytahování bolelo. Je to cca rok a půl zpátky, co jsem začala přemýšlet nad tím, že vlastně vložky ani tampony nejsou zas tak hygienické a zdravé. Jelikož jsou bělené chemikáliemi a parfemované. Některé ženy měly i syndrom toxického šoku, mykózu a různá jiná bakteriální onemocnění. Bylo mi nepříjemné mít vložku. Svědilo mě to a vše se zapařovalo. Kalíšek jako takový by tomu měl předcházet. 

Další důvody, proč jsem chtěla vyzkoušet kalíšek byly, že ušetřím za nákup vložek. Doma jsme tři ženy, mamka a já se sestrou. Když jsem viděla, kolik mamka utratí peněz za nákup intimních potřeb, málem mě šlehlo. Navíc, každá žena je jiná a každá má jinak silnou menstruaci. Já jsem ráda, že zas tak silnou menstruaci nemám. 

Kalíšek jsem si koupila někdy na přelomu února. Stál mě cca 300,-. Ovšem mám menší zásobičku intimních vložek. Jelikož si občas kalíšek nezavedu správně. Nechci mít špinavé spodní prádlo. Ale za těch cca 8 měsíců jsem se to už naučila. I když občas prostě není dobrej den. Kalíšky prodávají v různých barvách i tvarech. Takže je z čeho vybírat.

Myslím, že vám sem shrnu výhody kalíšku:

  • Cena – koupíte si kalíšek a můžete ho používat až 15 let. Když si to pronásobíte a posčítáte, stoprocentně vám to ušetří penízky.
  • Hygiena – na kalíšku se nemohou množit bakterie a není napuštěn chemikáliemi, není parfemován. Nevysušuje poševní sliznici.
  • Zavedení – je to velice jednoduché. Pokud se vám to zezačátku nedaří, vůbec nevadí. Cvičení dělá mistra. 
  • Pohodlí – tady dám příklad na sobě. první dva dny si kalíšek hlídám častěji, cca po každých 2 hodinách. Postupem času už je to déle a déle. Kalíšek pak mám třeba 5 hodin a ani o něm nevím. Ano, už se mi i párkrát stalo, že jsem na něj zapomněla, šla spát a ráno po 12 hodinách jej vyjmula. Nic se nestalo. 
  • Můžete s ním sportovat, plavat i jezdit na kole.
  • Údržba – kalíšek vyvaříte 5 minut ve vodě. Já jej vyvařuji hlavně po menstruaci, občas i před začátkem menstruace. 

Našla jsem dvě menší nevýhody. Obsah kalíšku v průběhu menstruace vyléváte do záchodu. Nejlepší je ho opláchnout, než si jej zavedete zpět. Nevýhoda je, když jste někde na záchodku, kde nejsou umyvadla. A nemáte s sebou vodu, abyste jej vypláchli. Při takové situaci buď vytáhnout vlhčený ubrousek nebo jej utřít toaletním papírem. Ano, není to nejlepší, ale chápeme se. Nebo prostě zavést zpátky a při nejbližší vhodné situaci vypláchnout. A další menší nevýhoda. Máte špinavé packy. Ale je to pochopitelné a není to nic velkého. Ručky si utřete než jdete ze záchodu a poté si je řádně umyjete. That’s it. 

Kalíšek bych vážně doporučila!! Aspoň jej zkusit. Kdo jej používá nebo vyzkoušel, určitě se podělte o zkušenosti!

Mám v plánu vyzkoušet i menstruační kalhotky či bavlněné vložky. Ale to asi časem. Určitě bych vám se pak sepsala své dojmy. 

Mějte se krásně a brzy znovu na viděnou!

(Fotky i můj kalíšek jsou z Econea.cz)

0 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Ostatní

Autumn vibes

M.

Přeji krásný den,

mám pro vás po dlouhé době další článek. Dnes to bude podzimní inspirace. Musím říct, že po nevydařeném koronavirovém jaře a létě jsem se šíleně těšila na podzim. Na klid, pohodu, teplé ponožky, seriály a kakao.

Od úterý jsem byla v práci. Čeká mě to ještě dnes, ale až na čtvrtou hodinu. Tudíž stíhám sepsat článek, který jsem chtěla napsat od začátku podzimu i jako takovou inspiraci pro sebe. 

Nejdříve bych se s radostí pustila do outfitů. Podzimní oblečení miluju! Svetry, dlouhé kalhoty, teplé sukně a kabáty. No prostě co víc si přát, než být zachumlaný při studeném období.

Podle mě podzimu vládnou následující barvičky: jakýkoliv odstín hnědé a béžové, šedá, vínová, khaki, černá, dále i oranžová se žlutou. Nedílnou součástí podzimu jsou i vzory. Za mě to jsou kostičky, proužky a puntíky! 

Kdyby můj šatník na podzim vypadal podobně jako oblečení na obrázcích dole, vůbec bych se nezlobila!

Dále mám na seznamu nehtíky. 

Dřív jsem chodila k nehtařce. Nehty jsem měla svoje. Lakovala mi je gellakem. Nehty poté vypadaly trochu jako umělé, ale vážně byly mé! Bohužel bez gellaku (či jiné pevnější podpory) se mi více lámou a nevydrží tak krásně dlouhé. 

Přiznávám, že by se mi zpátky líbili delší nehtíky. Bohužel to je další investice, kterou se mi teď dávat nechce. 

Dekorace!!

Moje představa je úplně jiná než realita. Realita je taková, že máme na stole jednu větší dýni a tím to hasne. 

Ale když se podíváte na obrázky dekorací, úplně na vás dýchne podzimní atmosféra plná klidu, pohody a spoustu hravých a teplých barev!

A poslední je vlastně atmosféra samotná. Prostě po škole či po práci přijít domů. Udělat si horký čaj, kakao nebo i nějakou ovocnou limonádu, zachumlat se do deky a dívat se na seriály, filmy, Youtube nebo si číst oblíbenou knížku.

No co více dodat. Podzim je krásné období. Vůbec ne depresivní, i když může vzbuzovat takový dojem. Je to pouze období, kdy máte uklidnit své rozjařené hormony, chystat se na krásy podzimu a zimy. Připravovat se na studenější období. Užívat si pohodlí domova, rodiny a přátel. A hlavně nosit chundelatý ponožky!! 

Doufám, že se vám dnešní inspirativní článek líbil a že cítíte klidnou atmosféru. Přeji vám krásný víkend. Nikam nespěchejte a užívejte. Udělejme si toto roční období krásným, i přes veškerá vládní opatření.

Mějte se báječně!

0 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Motivace

Měsíční plánování

M.

Krásný den přeji,

chtěla bych se s vámi podělit o jedné takové pomůcce, která mi pomáhá v plánování měsíce. Jestli je někdo z vás taky blázínek do plánování, psaní si do diářů nebo do různých kalendářů a notýsků, tohle je určitě něco pro vás!

Rozdělila bych to na dva hlavní body. Nejdříve si odpovíte na otázky – můžete si to samozřejmě napsat, bude se vám v tom lépe orientovat.

Mně osobně to docela pomáhá. Na konci měsíce si pak odškrtnu cíle, které jsem splnila. Případně vím, jak víc zapracovat na těch dalších. Je to skvělý pocit.

Otázky na předchozí měsíc

  • Popište předchozí měsíc jedním slovem.
  • Jaké jsou vaše „highlights“ z předchozího měsíce?
  • Jedna věc, kterou jste udělali v předchozím měsíci a jste na ni pyšní.
  • Jedna věc, kterou jste se naučili.
  • Jak se mohu zlepšit v dalším měsíci?

Poté následují otázky, které vás přímo navedou na plánování dalšího měsíce a jeho cílů. Buďte optimističtí a trochu snílci!

Body k naplánování dalšího měsíce

  • Jaký bude další měsíc? Popište jedním slovem.
  • Zapište tři nejvyšší cíle pro daný měsíc.
  • Zapište si i mini cíle – zvyky, rutiny a aktivity, které chcete udělat.
  • Co musíte udělat každý týden, abyste dosáhli daných cílů?
  • Zapište si to do kalendáře, diáře, deníku!

Cíle si připomínejte. Nechte si je někde na očích. Přeci se říká: „Sejde z očí, sejde z mysli.“

Doufám, že ván tento článek také pomůže. Určitě mi dejte vědět!

Přeji krásný zbytek dne!

PS: Naprosto zbožňuji, když si to někdo takto vyzdobí! Já to bohužel neumím. Možná to je i tím, že jsem trošku lenošek. Ale určitě bych se chtěla pustit také do nějaké kreativní činnosti! Například scrapbooking. Jestli někdo tvoříte něco podobného, určitě se pochlubte dolů do komentářů!!

0 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Kavárničky

Gawa Coffee Pardubice

M.

Krásný den,

v tomto článku bych vám ráda představila skvělou kavárničku s názvem Gawa Coffee. Kavárna se nachází v Pardubicích u Pernštýnského náměstí.  

Dostala jsem od mamky poukázku do této kavárny. S přítelem jsme se rozhodli, že ji navštívíme. Kavárna je taková menší, řekla bych že i svým způsobem útulná. My si šli sednout dovnitř, ale ven, hah. Hned vysvětlím. Před vchodem do kavárny je klasicky zahrádka. Vejdete dovnitř a tam jsou také židličky a stoly. My pokračovali trošku dál, kde sezení nebylo pod střechou, ale stále se nacházelo mezi zdmi budov. 

Velice se mi líbila zeď s rostlinami. A naprosto zbožňuji, když v kavárně na stolečcích jsou nějaké květinky. 

Já si objednala banánový dortík s čokoládovou pěnou a latté. Přítel sáhl po ovocné limonádě a ovocné skleničce s mascarpone. Musím přiznat, že dezerty byly naprosto, NAPROSTO, boží! Vážně úplně úžasné. Jídlo a pití musím pochválit. Mohla bych se tím cpát nejméně celý týden.

Nejúžasnější na celé téhle kavárně byla obsluha. Obsluhoval nás pán (nejspíš majitel). A ta energie? Neskutečné. Úplně mi zvedl náladu a zpříjemnil den. Byl milý, snažil se nám poradit a stále se usmíval. Zářila z něj skvělá energie, která vás úplně obklopí a rozveselí. Na poukázce byly původně dvě kávy a dva dezerty. Přítel kávu nepije a pán navrhl, že místo toho si může dát limonádu, že to je úplně v pořádku.

Stoprocentně jsem v této kavárně nebyla naposledy. Všem vřele doporučuji! Pokud si uděláte výlet do Pardubic nebo zde bydlíte, určitě navštivte.

Příště znovu na viděnou!

2 Komentáře
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Výlety

Úniková hra Hradec Králové

M.

Krásný den přeji,

povyprávím vám svůj zážitek z únikové hry v Hradci Králové.

Naše dobrodružství začalo o půl čtvrté odpoledne. Vydalo se nás šest. Tři páry. Pán nás zavedl do místnosti, kde nám vysvětlil pravidla. Nechal nám na stole stopky a vysílačku, kdybychom potřebovali pomoci nebo by nám sám zavolal a poradil. Hra má trvat hodinu.

Nebyla to klasická únikovka, ale řešili jsme případ pohřešované slečny. Nacházeli jsme se u jejího terapeuta. Spustil se čas. V místnosti bylo 5 zamčených skříněk, jedna skříň a zamčená „knížka“. Většina byla uzamčena číselným kódem, některé klíčkem. Byl v tom systém. Skříňky se vždy otevírali postupně a v každé skříňce se nacházela nápověda pro další zámek. Tento článek bude obsahovat spoilery.

Ze začátku jsme si vedli celkem dobře, musím podotknout. Jedna skříňka obsahovala papír, kde byli po sobě jdoucí obrázky. To nám chvilku trvalo. Pán nám musel dát nápovědu, která se skrývala v obraze. Druhá skříňka v sobě měla peníze. Byly tam různé bankovky. Vše jsme sečetli a vyšel nám výsledek pro otevření zámku. Dále jsme museli sestavit dřívka podle počtu teček a vznikl z toho čtyřmístný kód. Další skříňka obsahovala nahrávku. V nahrávce byla zašifrovaná čísla pro další zámek. Následovala skříňka, kde nápovědy k číslům byla napsána na různých předmětech – lampa, sešívačka, svíčka, pravítko…

Jako poslední jsme otevřeli velkou skříň. Skříň byla vchodem do další místnosti.

Místnost byla temná s pár lampičkami. Byla tam židle s řemínky, pouta… Dalo by se říci něco mezi mučírnou a místností z Padesáti odstínů šedi. Tady to bylo trošku těžší. Myslím, že to bylo i tou tmou. Na zdech byla napsána různá jména, kruhy a obdélníky. Nacházely se zde tři zamčené skříňky.

Chvilku nám trvalo, než jsme se zorientovali. Byl tam labyrint, ve kterém se nacházel klíček. Klíček jsme dostali ven pomocí magnetu, který byl připevněný z druhé strany. Další skříňka byla plná nádobí, láhve s vodou a příbory. Tady jsme se docela zasekli. Nikdo z nás nevěděl, co s tím máme dělat. Po chvíli se ozval hlas z vysílačky: „Ty znaky na láhvi jste už někde viděli.“ Byly tam dvě kapky.

Vzpomněli jsme si, že v předchozí místnosti bylo nefunkční umyvadlo, kde byly také dvě kapičky. Vodu z láhve jsme tedy vylili do umyvadla. A hele! Vyplaval klíček. Klíčem jsme otevřeli další skříňku. Bylo na ní nakresleno bludiště se jmény děvčat a čísla. Stejná jména byla napsána na zdi, ale s jinými čísly. Dostali jsme nápovědu, že pořadí jmen na zdi je seznam, jak bude začínat bludiště. Z toho jsme dostali kód ke skříňce.

V poslední skříni se nacházel zašifrovaný kufřík se dvěma papíry, v každém z nich byly vystříhány tři čtverce. Papíry se jednoduše přiložily na stěnu, kde byl vyznačený obdélník velikosti papíru A4. Z datumů a jmen, která byla vepsaná v obdélnících a různě po zdech jsme získali šestimístný kód ke kufříku. A to byl konec hry.

Unesl ji vlastní terapeut. Nakonec se rozhodl odjet a začít znovu. Nechal v kufříku mapu a souřadnice, kde se unesená slečna nachází. Stihly jsme to za 50 minut.

Upřímně to byl fajn zážitek. Jen bych čekala, že to bude trochu víc náročné. Že budeme více vyšetřovat případ, ne hledat čísla. Možná to bylo i tím, že jsme hru hráli v šesti lidech. Pro méně lidí by to bylo více náročné.

Doufám, že si podobných her vyzkouším více. Třeba i tu nějakou strašidelnou únikovku (jsem hrozný strašpytel). Je to úžasná zábava a možnost, jak trávit čas s přáteli nebo i s rodinou.

To je ode mě dnes vše. Příště znovu na viděnou!

0 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Kavárničky

Čokoládovna Bajer Pardubice

M.

Krásnou neděli vám přeji,

ráda bych vám představila Čokoládovnu Bajer. Tato kavárnička je umístěná u Zelené brány v Pardubicích. 

Venek je podle mě nejkrásnější. Kavárna je hezky schovaná a přímo srší útulností! Vše je krásné – zdi, rostliny a posezení. Jelikož jsme byli přímo v čokoládovně (v Pardubicích je i Café Bajer), tak jsme se dali čokoládu. Já měla klasickou a přítel čokoládu s vaječným likérem. 

Donesou vám tácky s čokoládou, šlehačkou, kterou dostanete zvlášť do mističky a vaflí (v Lidlu ji můžete najít pod názvem Tofík), popřípadě další ingredienci, kterou jste si objednali (u nás to byl vaječný likér). Na mě čokoláda byla extrémně sladká (nečekaně), i když jsem si to „ředila“ šlehačkou. Pro milovníky čokolády to bude pravé ořechové!

Čokoládovnu bych určitě doporučila. Mají samozřejmě i výběr jiných věcí, ale čokoláda je primární. Stoprocentně jsem tam nebyla naposledy. 

Kdybych měla hodnotit jednu jedinou věc, určitě by to bylo prostředí. V letních dnech se tam i krásně schováte před sluníčkem!

To by bylo dnes vše. Budu ráda za nějakou zpětnou vazbu. Určitě si udělejte jeden den radost a oslaďte si život!

Příště znovu na viděnou! 

1 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Povídání

Instagramový detox

M.

Krásný pátek přeji,

už jste si někdy dali pauzu od sociálních sítí? Jste na nich závislí? Nebo naopak nejste jejich velký fanoušek?

Ani nevím, jak toto dnešní téma přesně pojmout. Zkrátka a jednoduše jsem vám chtěla říci, že dnes je to třetí den, kdy jsem bez Instagramu. Teda ne tak úplně. Nedeaktivovala jsem si účet ani jsem si aplikaci neodinstalovala. Jen jsem ji „uklidila“, abych ji neměla na hlavní ploše telefonu a vypnula jsem si veškerá upozornění. Upřímně se divím, že to zatím takhle zvládám. Spoustu lidí si musí aplikaci odinstalovat, a i tak jsou bezradní. 

Instagram je plný „dokonalých“ lidí, dovolených, postav, aut a všeho možného. Ovšem my jen vidíme to, co daný uživatel chce, abychom viděli. Už bohužel nevidíme ten příběh (realitu) za fotkou. Nevidíme pokaženou dovolenou plnou hádek. Nevidíme slzy, diety, hladovění a přísný režim té „dokonalé“ postavy. Nevidíme špatný záměr některých lidí. Nevidíme dluhy a půjčky, které lidi mají.  Ano, jsou lidé, kteří tohle všechno zvládli. Zvládli to, protože na sobě makali, dřeli, plakali a potili se. 

Nic a nikdo není dokonalý. A o to přesně jde. Každý máme něco svého. Něco, za co nás náš kruh přátel a rodina miluje. Tak si to nenechme vzít tím, že se budeme snažit být někým jiným. 

No a proč jsem se vlastně rozhodla, že si dám na chvíli pauzu od Instagramu?

  • Stále mám občas problém s tím, co si o mě druzí myslí. Když třeba přidám novou fotku nebo Instastories, musím to kontrolovat. A to nechci.
  • Stále sleduji lidi, kteří mi předávají tak akorát špatné nálady. Jsou to převážně bývalí spolužáci, se kterými byli (jsou) neshody. Bývalí přátelé, se kterými se již nevídám. Ano, jsem trošku posera je přestat sledovat. (A jsem u toho znovu – strach ze souzení od ostatních) Proto doufám, že tímto menším detoxem si uvědomím, kolik (pro mě) toxických lidí sleduji a sledovat již nechci. 

Řekla bych, že tyto dva důvody jsou asi nejhlavnější. S časem ani problémy nemám. Většinou trávím na Instagramu kolem hodiny denně. Což mi přijde v pohodě. Samozřejmě, že jsou dny, kdy to najednou naskočí na čtyři hodiny. Ale i dny, kdy tam jsem sotva dvacet minut. 

Je to celkem i osvobozující pocit. Nebýt přehlcena tolika vjemy a informacemi. 

Jediné, co mě štve je, že nemohu sledovat inspirativní lidi. Nejspíš bych se obešla bez toho, abych věděla, co dělal/a můj/moje kamarád/ka včera večer. Ale sleduji různé kreativní a klidné duše. Většina těchto inspirativních bytůstek natáčí i na Youtube. Tak aspoň mám nějakou příležitost se inspirovat. Akorát Youtube už moc nefrčí. Sleduji lidi z různých kategorií – cvičení/jóga, produktivita, plánování, minimalismus, rostliny, tvoření nebo mě baví i stěhovací vlogy, inspirace na výlety apod. Možná proto jsem poslední dny bez energie a demotivovaná. Vidíte, to mě napadlo až při psaní těchto řádků. Tak mi držte palce! 

Doufám, že se vám dnešní článek líbil. Určitě to také zkuste. I kdyby jen na den.

Příště zase na viděnou!

0 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin