recenze

Ve Francii ve vesničce Villon se píše rok 1714. Dívka jménem Addie stojí na pokraji zoufalství. Nechce se vdávat. Nechce se vdávat za někoho, koho nemiluje. Nechce být spoutaná. Chce volnost, chce víc času, chce objevovat svět.

„Nikdy se nemodli k bohům, kteří odpovídají po setmění.“ Tak znělo varování. Dívka neuposlechla. Uzavřela dohodu se samotnou temnotou. Bude žít navěky, nezestárne, nezraní se. Ovšem, vše má svoji cenu. Nikdo si ji nebude pamatovat.

A tak začíná příběh plný dobrodružství, smutku, zklamání a hledání skulinek. Dívka nenápadně rozsévá své myšlenky a objevuje se v mnoha dílech. Stává se múzou umělců – spisovatelé, malíři, skladatelé.

Nikdo si ji nezapamatoval. A trvalo 300 let, než se tomu tak stalo. V knihkupectví narazila na mladíka, který si ji zapamatuje. Pro Addie to je neskutečné. Nemůže tomu uvěřit….

„Buď si cestu najdu nebo si ji vytvořím.“ – Addie LaRue

---

Musím říct, že krásněji napsanou knihu jsem ještě nečetla! Knížku mi doporučila kamarádka a jsem za to velice vděčná. Kniha je napsaná až poeticky. Vše je krásně popsané. Moc se mi líbí jak autorka do toho vnáší i svůj pohled a oznamuje nám, že se nějaká událost stane až za pár let, ale teď hrdinka musí projít tím nejtěžším, co ji potkalo. Závěr knihy mě taky vlastně neskutečně překvapil, protože jsem doufala v nějaký konec, dokonce jsem i očekávala takový konec a najednou to bylo vlastně úplně jinak!

Je neskutečně zajímavé, jak prochází stoletími. Co vše zažila a kde všude byla. Jak se učila různé věci a pozorovala lidi. Přišlo mi, že to je vlastně napsané tak, jak kdyby se to opravdu stalo a vlastně držíte v ruce její příběh. Párkrát mi ukápla slzička, párkrát jsem měla namále, abych se nesložila. 😀

Vůbec bych se nezlobila, kdyby nám autorka nabídla menší pokračování tohoto dílu. Nutně bych potřebovala pohled jedné z postav.

Musím říct, že prvních třeba 200 stránek jsem se trošku prokousávala, ale byla jsem dost zvědavá, jak ses to celé bude vyvíjet. Kniha je spíše slowburn. Má 530 stránek, které jsem přečetla za den. V jednu chvíli bych klidně zvládla více spicy scény, ale vlastně to kniha úplně nepotřebovala.

Zážitek z knihy budu ještě chvíli vstřebávat, protože byla fakt nádherná! A ta obálka! Je to jedna z mála knih, u které jsem si při čtení řekla, že se těším, až si ji přečtu znovu. A já knihy znovu skoro nikdy nečtu!

Možná to je ještě nevstřebaným zážitkem, možná to vážně bylo tak krásné. Knize dávám 5/5!

---

Další část obsahuje SPOILERY! Předpokládám, že někteří knihu číst nebudete a rádi se dozvíte, jak to vlastně skončilo. Tak vám to s radostí napíši.

Addie potká Henryho, který si ji pamatuje. Je to pro ni obrovské překvapení a myslí si, jak přechytračila temného. Ona sama nemůže nic napsat ani postavit. Nezanechává po sobě stopy. Ovšem zjistí, že Henrymu může převyprávět svůj příběh a on jej zapisuje.

Proč si ji asi Henry pamatuje? Ano, je také prokletý. Vyměnil svůj život za to, aby byl milovaný. Vyměnil poslední rok života. Když potká Addie, zbývají mu poslední 3 měsíce. Všichni lidé, které potká jsou do něj buď zakoukaní nebo až přeslazeně milí. Vidím v něm to, co chtějí – dokonalého milence, úspěšného syna, vynikajícího kamaráda. Jediná Addie v něm vidí jeho pravého. A tak se do ní zamiluje.

Addie to táhne k temnému. On sám ji často navštěvuje a dokonce si vzal podobu takovou, jaká se jí (i mně, haha) líbí. Dala mu i jméno – Luc. Hrají spolu hru na kočku a na myš. Kdo se dřív vzdá. Odevzdá Addie svoji duši dříve nebo ji Luc nechá, aby si ji ostatní pamatovali? V průběhu 300 let se do něj mnohokrát zamiluje. On ji (údajně) také miluje. Chce ji.

Henrymu zbývá měsíc života. S Addie ho stráví nejlépe jak umí, společně, zamilovaní. Addie ale vymění sebe za jeho čas. Řekne Lucovi, že on chce ji, a že ji mít bude, když vrátí Henrymu duši a nechá ho žít. On tak učiní. A Henry Addie slíbí, že si ji bude pamatovat. Sepíše veškeré její příběhy do knihy a vydá ji pod názvem Addie LaRue. Jen samotný název, bez názvu autora.

Příběh končí tak, že Addie je v knihkupectví a dívá se na svůj příběh. U ní stojí Luc, který vypadá zamilovaně a možná až pyšně, že se ji povedlo nalézt skulinku v jejich dohodě. A poslední myšlenky Addie jsou, že Luca zlomí, že se od něj vymaní a bude znovu volná. Bude mít zpět svoji duši a život.

Ani nevíte, jak já byla nadšená z toho, že nakonec budou Addie a Luc spolu a ona ho vlastně nechce! A přitom je tak úplně neskutečně hot! 😀 (Čtenáři pochopí, doufám!) Takže proto bych si moc přála knihu, kde bude i jeho pohled. Protože mě fakt zajímá, jestli to je z jeho strany celé hra nebo se do ní vážně zamiloval.

---

Četl jste někdo tuto knihu? Jak se vám líbila? Nebo máte v plánu si ji přečíst?